STRACH VE ŠKOLE JAKO PODCEŇOVANÁ PŘEKÁŽKA VE VZDĚLÁVÁNÍ A JAK S NÍM PRACOVAT.
Seminář nabízí komplexní pohled na problematiku strachu a úzkosti. Nejprve objasní základní terminologii (jaký je rozdíl mezi strachem, obavami, úzkostí či fobií), která je klíčová pro další práci. Následně přiblíží jejich vývoj v kontextu ostatních emocí. Hlavní pozornost bude věnována příčinám z hlediska věku i sociálního prostředí. Důraz bude kladen i na následky, resp. seznámení s tím, kam až neřešené strachy mohou vést. Největší prostor bude věnován konkrétním technikám práce se strachem se zaměřením na jednotlivé složky – co může udělat pedagog, škola, jak spolupracovat s rodiči nebo kdy je potřeba kontaktovat odborníky. Tyto emoce se však netýkají pouze žáků a studentů, proto bude část semináře věnována práci s obavami pedagogů. Cílem semináře je poukázat na důležitost práce s emocí, která je nedílnou součástí školní docházky – strachem. Nabízí účastníkům konkrétní návody, nejen v teoretické rovině, ale i mnoho praktických ilustrací. Účastníci se dozvědí, proč je důležité nepodcenit žádnou z příčin a také, jak předcházet následků. Seminář si klade za cíl ukázat pedagogům efektivní cestu práce se strachem žáků a studentů, ale naučí se, jak čelit i obavám vlastním.
FORMATIVNÍ HODNOCENÍ VE VÝUCE JAKO KLÍČOVÝ MOTIVAČNÍ PRVEK
V úvodu semináře se účastní dozvědí, co vše se skrývá pod pojmem hodnocení a jaká jsou s ním spojena úskalí. Následně bude pozornost účastníků zaměřena na jednotlivé druhy hodnocení a základní rozdíly mezi nimi. Nemalý prostor bude věnován jak pozitivním, tak i negativním dopadům na žáka/studenta, včetně zpětného vlivu na pedagoga. Seminář tedy nenabízí jen teoretickou rovinu (která je však naprosto zásadní pro pochopení principou formativního hodnocení), ale také mnoho praktických ukázek, které lze při vyučování použít. Cílem semináře je seznámení pedagogů s formativním hodnocením v obou úrovních, protože dostatek informací a pochopení teoretické roviny je základem pro praktickou aplikaci formativních technik. Bez ní by byly pouze odtržené od reality a nestaly se nástrojem efektivní výuky. Jedním ze zásadních cílů je vést pedagogy k uvědomění, jak svým hodnocení mohou ovlivnit nejen průběh školní docházky žáka, ale i celý jeho život. Ale zároveň jim poskytnout klíčovou zpětnou vazbu, která je bude vést k převzetí zodpovědnosti za své činy. Účastníci se také dozvědí, jak použití metod „načasovat“, tedy které použít na začátku vyučovací hodiny, v průběhu nebo naopak na konci.
KOMUNIKACE VE ŠKOLE ANEB JAK ODOLAT MANIPULACI ZE STRANY RODIČŮ A ŽÁKŮ
S manipulací se setkáváme v každodenním životě, ani školní prostředí není výjimkou. Téměř denně musí pedagogové odolávat nátlaku ze strany rodičů, žáků či svých kolegů. Ale ne každý je schopen manipulátorům čelit. Seminář nabízí nejen komplexní pohled na problematiku manipulace, manipulátory a jejich oběti, ale především postupy, jak se manipulaci nejen bránit (tedy jak se nenechat zatlačit do defenzívní pozice a účinně na ní reagovat), ale i aktivně a konstruktivně jí používat. Manipulace sama o sobě totiž není jen negativní. Manipulace pozitivní je efektivní metodou při jednání s problémovými rodiči či žáky, ale také hlavně cestou, jak řešit situace bez konfliktů. Cílem semináře je naučit pedagogy rozpoznávat manipulativní chování a jeho nebezpečí – znaky, druhy manipulace a typy manipulátorů. Seminář nabízí účastníkům přínos ve dvou rovinách, kromě roviny informační (jak jednat s problémovými rodiči a žáky), také umožní nabyté poznatky využít pro svůj osobnostní růst. Součástí semináře jsou příklady z praxe a kazuistiky.
AGRESIVITA VE ŠKOLE – JAK ZVLÁDAT AGRESI U ŽÁKŮ A RODIČŮ
Na učitele jsou kladeny stále vyšší nároky v oblasti výchovného působení, především při zvládání problémového a agresívního chování, které má stoupající tendenci. Nárůst agresivity ve společnosti, její pozitivní prezentace v médiích, nestabilní situace v rodinách, špatné vzory, to je jen část možných příčin. Pedagog se musí s nejrůznějšími podobami agrese potýkat i několikrát denně. Proto by měl být vybaven hlubšími informacemi o tom, jaký je rozdíl mezi agresí a agresivitou, kdy a proč agrese vzniká a také, jak se naučit spouštěče správně identifikovat, protože jde o klíčovou dovednost pro účinné řešení (resp. eliminaci) agrese. Bez rozpoznání pravé příčiny je totiž možné agresi pouze potlačit a nikoliv řešit. Seminář si klade za cíl naučit účastníky různé strategie řešení agrese, jak se vyvarovat základních chyb a především – jak předcházet kumulaci agresívního chování ve škole. Účastníci se také dozvědí, kdy je agrese způsobena poruchou a kdy se naopak jedná o naučené či účelové chování. Díky čemuž budou schopni nabídnout žákům alternativy zvládání agrese. Je však nutné rozlišit, kdy je řešení ještě v rukách pedagoga a kdy by měl řešení problému přenechat specialistům – což je další z dílčích cílů tohoto semináře.
STOP ŠIKANĚ - EFEKTIVNÍ STRATEGIE PREVENCE A ŘEŠENÍ
Na učitele jsou kladeny stále vyšší nároky v oblasti výchovného působení, především při zvládání problémového a rizikového chování, které má stoupající tendenci. Nárůst agresivity, špatné vzory, nejednotnost výchovného působení, nedůslednost a na straně druhé snížená citlivost, tolerance, empatie a malá psychická odolnost dnešních dětí – to je optimální podhoubí k ubližování či dokonce šikaně. Seminář odpovídá na otázky, např. co je a co ještě není šikana; jak zachytit šikanu v jejím zárodku; proč je důležité věnovat se prevenci a v neposlední řadě jak prevenci realizovat. Účastníci se naučí rozlišovat mezi šikanou a škádlením, dozví se, jak rozpoznat šikanu a vést žáky k tomu, aby na její projevy byli schopni správně reagovat. Seminář si také klade za cíl naučit účastníky strategii vyšetřování šikany a vyvarovat se základních chyb a především – předcházet rozvoji šikanujícího chování ve školách.
LHANÍ VE ŠKOLE - JAK HO ROZPOZNAT, ŘEŠIT A REDUKOVAT
Lži, nepravdy či polopravdy jsou všude kolem nás, ve školním prostředí tomu není jinak. Pedagog se musí s jejich nejrůznějšími podobami potýkat i několikrát denně. Cílem semináře je podívat se na lhaní komplexním pohledem – jednak pedagogy seznámit s různými příčinami a motivy, proč se (nejen) děti a dospívající uchylují ke lhaní. Ale také naučit účastníky rozlišovat, o jakou podobu lhaní se jedná, protože jde o klíčovou dovednost pro eliminaci či redukci dalšího lhaní. Bez rozpoznání pravé příčiny je možné lhaní pouze potlačit či „donutit“ dotyčného lépe lhát. Lež však může mít hlubší příčiny, než je např. prostý zisk. Může za ní být schováno mnoho věcí a často velmi závažných – např. domácí násilí, týrání, zneužívání, šikana, popř. symptom nějaké duševní poruchy. Součástí semináře jsou i otázky, zda za lhaní trestat či nikoliv, jaký volit postup při jeho vyšetřování a také – jak lhaní rozpoznat. Člověk nelže jenom tak, lží něco zakrývá. Je třeba přijít na to, co konkrétně má skrýt. Proto je dalším cílem semináře ukázat účastníkům, jaké alternativy mohou žákům nabídnout, čím je motivovat, aby se nebáli říkat pravdu a jak se dá „zisku“ dosáhnout i jinak než lží. Ale vzhledem k tomu, že nelžou pouze žáci, ale i jejich rodiče či naši kolegové – seminář neopomíjí ani tuto citlivou oblast.
PRÁCE SE ŽÁKY S VÝCHOVNÝMI PROBLÉMY - VLIV TRESTŮ A POCHVAL
Seminář je zaměřen na problematiku udržení kázně ve školách a řešení problémového chování žáků. Nabízí také pohled na souvislost kázně a nekázně žáků s používáním výchovných opatření. Vzhledem k tomu, že jsme zvyklí spíše sankciovat negativní chování než posilovat chování pozitivní, nezřídka vede přeceňování trestů k jejich malé efektivitě a neúčinnosti. Cílem semináře je naučit pedagogy účinně ovlivňovat chování žáků. Na základě podkladů ze semináře budou schopni zhodnotit, jak na psychiku žáka působí trest a jak pochvala a proč je důležité jejich správné načasování. Účastníci si také uvědomí, proč je nutné vyvážit poměr mezi používanými tresty a pochvalami a jaké pochvaly a tresty lze ve škole používat, aby jejich „dopad“ byl co nejúčinnější. Seminář je doplněn o mnoho kazuistik a příkladů z praxe.
ÚČINNÁ PREVENCE RIZIKOVÉHO A ZÁVISLOSTNÍHO CHOVÁNÍ
Prevence, jedno z nejčastějších slov ve školním slovníku. Každá škola má svá preventivní opatření a snaží se o maximální redukci rizikových projevů chování. Stále častěji však všichni narážíme na nefunkčnost preventivních opatření i programů. Proč, co je toho příčinou? Hlavním zdrojem je společnost – společenské změny, posun norem, nárůstu stresu a vlivu médií, apod. Přibývá rizikové chování, objevují se nové závislosti, dřívější a osvědčené preventivní metody se často stávají nejen nefunkčními, ale i kontraproduktivními. Je nutné je přizpůsobit době a zakomponovat změny ve společnosti i do přístupu k prevenci. Seminář seznámí účastníky s problematikou kyberšikany a sociálních sítí. Odpovídá na otázky, co všechno se skrývá pod termínem kyberšikana, v čem se liší od ostatních forem šikany, jak ji rozpoznat a především, jak jí řešit, resp. předcházet. Kromě části informativní jsou nedílnou součástí tohoto vzdělávacího programu množství kazuistik a příkladů z praxe.
EFEKTIVNÍ PREVENCE STRESU A SYNDROMU VYHOŘENÍ
Profese učitele klade v současné době na psychiku člověka stále vyšší nároky. Vyučovací proces je čím dál méně o vyučování a stále více se posouvá směrem k procesu výchovnému. Učitel musí být nejen schopným pedagogem, ale především psychologem a často i náhradním rodičem. Neustále se zvyšující požadavky, posouvající se společenské normy a vnímání učitelské profese ze strany společnosti způsobují, že jsou pedagogičtí pracovníci stále více vystaveni stresu a zvládání situací spojených se školním prostředím se někdy stává až noční můrou. Seminář nabízí komplexní pohled na učitelskou profesi a vše, co obnáší. Součástí semináře jsou příklady z praxe a konkrétní techniky, které pedagogům mohou pomoci při zvládání stresových situací a přispět k prevenci vyhoření.
KLIMA ŠKOLY A JEHO KLÍČOVÝ VÝZNAM PRO VÝKONNOST A PREVENCI STRESU
V prostředí školy tráví pedagogové i žáci velkou část dne, proto je velmi důležité, v jaké atmosféře výuka probíhá. Negativní klima se negativně promítá do psychické pohody zúčastněných, ale může mít vliv i na fyzickou stránku – větší náchylnost k nemocem, menší odolnost k zátěži, apod. Cílem semináře je zvýšit informovanost o důležitosti pozitivního klimatu ve škole a inspirovat účastníky k aktivnímu přístupu na jeho tvorbě. Negativní klima se negativně promítá do výkonnosti dětí i dospělých, jejich úspěšnosti, motivaci, zájmu, energie či pocitu bezpečí. Proto je důležité pozitivní klima nejen vybudovat, ale i o něho pečovat. K tomu je však nutná sounáležitost všech zúčastněných. Navíc pozitivní klima školy má vliv i na vnímání školy veřejností a její hodnocení. Seminář nabízí tipy a doporučení jako pozitivní klima vytvářet. Cílem semináře je zvýšit informovanost o důležitosti pozitivního klimatu ve škole a inspirovat účastníky k aktivnímu přístupu na jeho tvorbě. Negativní klima se negativně promítá do výkonnosti dětí i dospělých, jejich úspěšnosti, motivaci, zájmu, energie či pocitu bezpečí. Proto je důležité pozitivní klima nejen vybudovat, ale i o něho pečovat. K tomu je však nutná sounáležitost všech zúčastněných. Navíc pozitivní klima školy má vliv i na vnímání školy veřejností a její hodnocení. Seminář nabízí tipy a doporučení jako pozitivní klima vytvářet.
EFEKTIVNÍ STRATEGIE ŘEŠENÍ AGRESÍVNÍHO CHOVÁNÍ – VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ MEZI PEDAGOGY
Agresívní chování ve společnosti má stoupající tendenci, nejinak je tomu i ve škole. Pedagogové se musí s nejrůznějšími podobami agrese potýkat i několikrát denně, ale nezřídka jsou na jejich řešení sami, protože pouze necelá desetina škol má školního psychologa (který jim v jejich náročné práci může ulehčit). Workshop proto nabízí dostatek prostoru pro sdílení postupů nejen při řešení agresívního chování, ale i také v oblasti efektivní prevence.
Tento workshop má několik cílů: jednak možnost konzultovat řešení agresívního chování žáků (rodičů) s lektorkou – psycholožkou (osm let pracovala jako školní psycholožka se žáky, s třídními kolektivy, pedagogy i zákonnými zástupci) a také poskytnout zázemí pro vzájemnou výměnu zkušeností mezi účastníky (podělit se o funkční či nefunkční strategie a postupy). Hlavním cílem je pak společné hledání efektivního řešení nastíněných situací. Workshop tedy nabízí možnost objevit již „objevené“ a ušetřit tak pedagogům drahocenný čas, síly i energii, kterých ve své náročné práci nemají nazbyt
PEDAGOG A EMOCE - JAK ZVLÁDAT NÁROČNÉ SITUACE VE ŠKOLE
Emočně vypjaté a problematické situace jsou takřka běžnou součástí práce pedagoga. Emoce jsou nejrychlejším komunikačním prostředkem a možná právě proto často bývají zdrojem mnoha nedorozumění či konfliktních situací. Seminář nabízí odpovědi na otázky, např. Jaké situace ve škole vyvolávají emoce, jak tlumit negativní emoce a posilovat pozitivní anebo jak vzbudit emoce, které motivují? Zároveň rozkrývá vývojové zákonitosti emocí a osvětluje jejich specifika v konkrétním věku i odraz v chování dítěte. Nedílnou součástí semináře jsou příklady konkrétních emočně (více či méně) náročných situací a variant jejich řešení, včetně technik a strategií, které jsou chybné. Seminář nabízí odpovědi na otázky, např. jaké situace ve škole vyvolávají emoce, jak tlumit negativní emoce a posilovat pozitivní anebo jak vzbudit emoce, které motivují? Rozkrývá vývojové zákonitosti emocí a osvětluje jejich specifika v konkrétním věku i odraz v chování dítěte. Součástí semináře jsou i příklady z praxe, hry a techniky týkající se emocí a věkově diferencované metody práce s emocemi. Přínosem semináře budou poznatky obohacující nejen rovinu pracovní, ale i rovinu osobnostní.
JAK MOTIVOVAT ŽÁKY (NEJEN) V INKLUZÍVNÍ TŘÍDĚ
Cílem semináře je zvýšit srozumitelnost motivační problematiky ve škole a inspirovat účastníky k cílené práci s motivací. Mezi školní úspěšností a motivací žáka je totiž velmi úzká vazba. Čím dál méně žáků má vnitřní motivaci k učení, nicméně i vnější motivovaní žáků je stále obtížnější. Zatímco dříve byl pedagog primárním nositelem informací a žáky mohl motivovat obsahem, který nebyl jinde dostupný, v současné době a při množství informačních zdrojů, je to stále těžší. Je třeba mnohem aktivněji pracovat s formou výuky a metodami. Protože je motivace individuální záležitostí, měl by pedagog umět žáky motivovat s přihlédnutím k jejich věku, osobnosti, temperamentu či rodinnému prostředí. Nicméně učitel by měl dokázat motivovat nejen žáky, ale i jejich rodiče. Bez těsné spolupráce škola – rodina je šance na větší úspěch velmi malá. Důležité je nepřehlédnout, že klíčovým faktorem je motivace osobním příkladem - pedagog by měl být svým žákům vzorem. Součástí semináře jsou metody, techniky a postupy pro práci s motivací žáků.
PRÁCE SE ŽÁKY S ODLIŠNÝM MATEŘSKÝM JAZYKEM A JEJICH ZAČLEŇOVÁNÍ DO TŘÍDNÍHO KOLEKTIVU
Stále častější součástí třídních kolektivů jsou děti a dospívající, jejichž mateřským jazykem není čeština. Proto je třeba zvýšené pozornosti při jejich začleňování do třídních kolektivů. Pedagogové se na semináři dozví, jak pracovat s odlišností obecně, proč je důležité posilovat toleranci a empatii a jak takový žák může ovlivnit strukturu i dynamiku dané skupiny. Druhá část semináře je věnována odlišnostem kulturním a sociálním, způsobu komunikace, rozdílnému fungování rodiny či přístupu ke vzdělávání. Součástí semináře jsou i kazuistiky a příklady z praxe, na kterých bude ilustrováno, na co si dát pozor, resp. jakých chyb se vyvarovat. Vzdělávací program sleduje dva cíle. První – obecnější, se týká odlišnosti jako takové. Žák s jiným mateřským jazykem potřebuje zvýšenou pozornost pedagoga, stejně jako jakýkoliv jiný inkluzívní žák. Má jinou pozici než ostatní žáci, je třeba ho do kolektivu postupně integrovat. Proto by se měl pedagog soustředit na práci s celým třídním kolektivem, rozvíjet toleranci k odlišnostem, respekt a vzájemnou úctu a také průběžně sledovat klima třídy. Druhým cílem je zaměření se na samotného žáka – pochopení prostředí ze kterého pochází, kultury, zvyklostí, způsobu komunikace, a tedy i překážek, které z toho mohou vyplynout. Klíčové je žákovi zprostředkovat individuální podporu a především – navázat kontakt s rodinou, aby mělo začlenění žáka do třídního kolektivu co nejméně třecích ploch.
EFEKTIVNÍ PROJEKTOVÁ VÝUKA A PRŮVODCE JEJÍ TVORBOU
Projektová výuka je ve školách oblíbenou metodou, je však třeba věnovat zvýšenou pozornost její přípravě a hlavním cílům. Abychom ale mohli hovořit o projektu, musí být naplněna určitá kritéria. Těm je v semináři věnována hlavní pozornost. Stejně jako rozdílům mezi klasickou a projektovou výukou a rolím žáků a pedagoga v tomto procesu. Součástí semináře jsou i kazuistiky a příklady z praxe, na kterých budou ilustrována správná a špatné příklady projektů.Jedním z cílů semináře je seznámit pedagogy s projektovou výukou obecně, pochopit její smysl a využití. Je třeba si totiž uvědomit, že projektem nelze nazvat jakoukoliv metodu, která propojuje teorii s praxí. Seminář cílí na posílení dovedností pedagoga, aby co nejlépe dokázal zvážit klady a zápory této metody, chápal, pro koho je či není vhodná (s přihlédnutím k věku, komunikaci či sociálním dovednostem žáků) a také – jakou roli v projektu hrají žáci a jakou on sám. Ve druhé části semináře se účastníci dozví, jak probíhá samotná tvorba projektu – co všechno má obsahovat, k čemu má projekt sloužit a samozřejmě, jaký by měl vypadat výsledný produkt. Hlavní pozornost bude věnována jednotlivým krokům a její přípravě
ŘEŠENÍ A PREVENCE KONFLIKTNÍCH SITUACÍ
Konflikt je běžnou a nedílnou součástí našeho života, nejinak tomu je i ve školním prostředí – konfliktním situacím na „půdě“ školy je pedagog vystaven několikrát denně. Musí řešit neshody a střety druhých (mezi žáky navzájem či mezi žáky a kolegy), ale často je v centru konfliktu i on sám (se žáky, kolegy, vedením či rodiči žáků). Seminář odpovídá na otázky co to konflikt je, proč k němu dochází, jaké je riziko jeho neřešení a také – jaký mají konflikty význam. Slovo konflikt totiž většina lidí vnímá pouze negativně. Vzhledem k tomu, že dnešní děti a dospívající jsou čím dál méně psychicky odolní, je tato myšlenka jedním z cílů tohoto vzdělávacího programu – naučit účastníky vnímat konflikt i v jiném světle a různé úhly pohledu ukazovat i svým žákům (či jejich rodičům). Účastníci se také dozvědí, jak konflikty předvídat či zvládat bez negativních následků. Protože každý typ konfliktu vyžaduje jiný přístup a jiný způsob řešení, seminář ukazuje na důležitost zohlednění tohoto faktoru.
STRATEGIE PREVENCE A ŘEŠENÍ ŠKOLNÍ NEÚSPĚŠNOSTI
Ne každému žákovi se daří být ve škole stoprocentně úspěšný a mít jen samé jedničky či dvojky. Někdy děti tráví nad učebnicemi velké množství času a dobré známky je stojí příliš mnoho úsilí, jindy se zase nedostaví výsledný efekt. Potíže s učením jsou častým problémem dětí během školní docházky, nikoliv však neřešitelným. Seminář odpovídá na otázky, které s odhalováním příčin a řešením školní neúspěšnosti souvisejí. Součástí semináře jsou i mnohé příklady a kazuistiky, což účastníkům umožní nezbytné propojení teoretických poznatků s praxí. Seminář nabízí komplexní pohled na problematiku školní (ne)úspěšnosti. Pedagogové se dozvědí, jaké jsou příčiny školní (ne)úspěšnosti, naučí se je analyzovat a nastavit preventivní opatření školního selhávání. Seminář také účastníkům objasní, jakou roli hraje sociální prostředí žáka, jeho rodina či motivace a především nastíní, kde a jak hledat cesty k řešení školní neúspěšnosti. Součástí semináře jsou i mnohé příklady a kazuistiky, což účastníkům umožní nezbytné propojení teoretických poznatků s praxí.
KVALITNÍ PAMĚŤ – PŘEDPOKLAD ÚSPĚŠNÉHO UČENÍ - TECHNIKY EFEKTIVNÍHO ZAPAMATOVÁNÍ
Paměť je nutná nejen pro učení ve škole, ale i učení se obecně. Bez ní bychom si nedokázali zapamatovat žádnou informaci, zkušenost či dovednost. Seminář seznamuje s komplexní problematikou paměti, zaměřuje se na vlivy a faktory, které ovlivňují jak zapamatování, tak zapomínání. Nabízí přínos ve dvou rovinách. Vzhledem ke svému praktickému zaměření umožňuje prezentované techniky a metody využít jak v rovině osobnostní – pro zlepšení kvality vlastní paměti, tak především v rovině pracovní, tedy aby pedagogové dokázali nabyté zkušenosti předat žákům a mohli tak co nejefektivněji ovlivňovat kvalitu jejich paměti. Tento vzdělávací program je zaměřený ryze prakticky - obsahuje nejen množství tipů a návodů, ale především konkrétních technik a metod, které si účastníci sami na sobě vyzkouší.
OSOBNOSTNĚ SOCIÁLNÍ ROZVOJ PEDAGOGA
Převážně sebezkušenostní seminář je zaměřen na poznání sebe sama a aktivní práci na rozvoji schopností, dovedností a kompetencí účastníků. První část je věnována analýze vlastního portfolia, uvědomění si cílů, motivů, ale i bariér, které rozvoji osobnosti brání. Druhá část je zaměřena na praktický nácvik nejrůznějších schopností a dovedností: komunikačních, práci s emocemi, psychickou odolnost, prevenci stresu apod. Seminář sleduje dva cíle. Jednak vést účastníky k zamyšlení se nad svými rezervami, možnostmi a limity, aby dokázali využívat všechny své vrozené či získané schopnosti a dovednosti. A zároveň jim také ukázat cesty, jak svůj potenciál rozšířit, aby je pedagogická práce vyčerpávala co nejméně, zvládali ji se zájmem i dostatkem energie a především – dokázali být pro své žáky pozitivním vzorem.
OSOBNOSTNĚ SOCIÁLNÍ ROZVOJ PEDAGOGA JAKO CESTA K EFEKTIVNĚJŠÍ VÝUCE (16 hodin)
Seminář se věnuje komunikaci ve škole. První část je zaměřena na jeden ze základních pilířů vzdělávání – komunikaci mezi pedagogem a žákem. Správná komunikace má vliv nejen na motivaci žáků, jejich. Druhá část je zaměřena komunikaci ve škole – s dospělými. Jednak na úrovni rovnocenné (s kolegy), ale i specifikům komunikace s nadřízenými či podřízenými. Účastníci se např. dozví, jak odmítnout nereálný požadavek kolegy, jak své kolegy motivovat ke spolupráci, tedy jak v komunikaci dosahovat svých cílů. A protože je pedagog nucen jednat i s dalšími osobami, kteří se na výchově a vzdělávání žáků podílejí, prostor bude věnován i komunikaci s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden, sociálně pedagogických center, středisek výchovné péče, OSPOD anebo dětskými lékaři.
JAK DOSÁHNOUT POZITIVNÍCH VZTAHŮ V INKLUZÍVNÍ TŘÍDĚ
V prostředí školy tráví děti velkou část dne, proto je velmi důležité, aby se dokázaly vyrovnávat se zátěží, kterou školní povinnosti přinášejí a naučili se vycházet se svými spolužáky. A vzhledem k tomu, že součástí každého třídního kolektivu jsou žáci s různými potížemi, poruchami, odlišnostmi i rozdílným zázemím je nutné je aktivně vést žáky k větší ohleduplnosti, toleranci a spolupráci. Pedagog by měl třídní kolektiv dobře znát, vnímat klima ve třídě, průběžně ho sledovat a realizovat základní pedagogické intervence. Cíle semináře jsou dva – jednak nabídnout pedagogům návod, jak s pracovat s různými osobnostmi žáků, jak je zklidnit či naopak aktivizovat, jaké volit strategie při komunikaci, jak je co nejvíce zapojit do výuky apod. Druhým cílem je naučit pedagogy sledovat třídní klima: zjišťovat ho prostřednictvím pedagogických (nikoliv psychologických) metod a poskytnout praktické tipy, jak zlepšovat vztahy mezi spolužáky.
ŽÁK S ADHD/ADD VE TŘÍDĚ A JAK HO ÚSPĚŠNĚ ZAPOJIT DO VÝUKY
Hyperaktivní žák je součástí téměř každého třídního kolektivu, proto je důležité, aby pedagog nejen rozuměl této poruše, ale především žákovi samotnému. Co se odehrává v jeho mysli, proč nás neposlouchá, neustále vyrušuje, opakovaně dělá stejné chyby, přivádí nás k šílenství? Dělá to naschvál či si to neuvědomuje? Seminář ale neopomíjí ani děti hypoaktivní, těm bývá pozornost věnována mnohem méně – nezlobí, neupozorňují na sebe, neprojevují se nijak rušivě, vypadají přítomně. Cílem semináře je nabídnout pedagogům návod, jak pracovat se žáky s ADHD a ADD, jak je zklidnit či naopak aktivizovat, jaké volit strategie při komunikaci, jak je co nejvíce zapojit do výuky apod. Účastníci se také dozvědí, jak rozeznat chování hyperaktivní, které je součástí poruchy, od chování, které je účelové či získané výchovným působením rodiny. Zároveň se seznámí i s možnostmi a limity práce a naučí se odlišovat, kdy je řešení ještě v rukách pedagoga a kdy by již měli problém předat dále.
PROČ JE DŮLEŽITÝ PŘÍSTUP KE VZDĚLÁVÁNÍ PODLE OSOBNOSTI ŽÁKA A PEDAGOGA
Ať se nám to líbí či nikoliv, každý je osobnost. Vzájemná kombinace schopností, rysů, temperamentu, charakteru, motivace a mnoha dalších faktorů tvoří jedinečnost každého žáka, ale i pedagoga, rodiče apod. A všechny tyto faktory vstupují do výuky. Chceme-li tedy žáky úspěšně vzdělávat, je důležité vnímat jejich osobnostní charakteristiky – žáka s pomalejším psychomotorickým tempem nezrychlíme tím, že mu to budeme říkat, stejně jako impulzívnímu nepomůže povel „uklidni se“. Nátlakem nic nezmůžeme, naopak. Nerespektování osobnosti žáka má negativní následky – od demotivace, ztráty zájmu, narušování výuky, záškoláctví, vzdorovité chování, až po nerespektování autorit nebo dokonce odpor k učení, škole či vzdělávání jako takovému. Cílem semináře je pomoci účastníkům pochopit, proč je důležité vědět, zda je žák introvert či extravert, jaké má psychomotorické tempo, které vlastnosti jsou u něho dominantní, jaká je jeho aspirační úroveň apod. a naučit pedagogy podle toho přistupovat k žákům. Účastníci se také dozvědí, jako roli hrají jejich osobnostní charakteristiky či způsob komunikace a jak je mohou využívat pro efektivní fungování žáků ve výuce anebo při svojí komunikaci s rodiči a zákonnými zástupci.
EFEKTIVNÍ HODNOCENÍ = ZÁKLADNÍ DOVEDNOSTI PEDAGOGA PRO POZITIVNÍ MOTIVOVÁNÍ ŽÁKŮ
Hodnocení žáků je nezbytnou součástí výchovně-vzdělávacího procesu. Vzhledem k tomu, že se jedná o složitý proces, který obsahuje mnoho různých aspektů, je velmi důležité, aby pedagog dokázal využít celé spektrum hodnotících metod, forem, technik a prostředků. Pokud totiž chceme motivovat žáka k učení, je třeba volit hodnocení, které je pro něho motivující. V opačném případě se může objevit ztráta zájmu o učení, školu či vzdělávání obecně, zhoršit se chování žáka (např. narušování výuky, vzdorovité chování, odmítání spolupráce, nerespektování autorit) nebo docházet k různým formám vyhýbání se škole. Seminář odpovídá na mnohé otázky – kdy, kde a jak hodnotit, jakým způsobem, na co si dát pozor a čeho se úplně vyvarovat. Součástí semináře jsou praktické ukázky, techniky, metody a mnoho tipů pro práci se žáky.
OSOBNOSTNÍM ROZVOJEM K EFEKTIVNĚJŠÍ KOMUNIKACI A SPOLUPRÁCI SE ŽÁKY, KOLEGY, RODIČI (rozsah 24 hodin)
Seminář se věnuje komunikaci ve škole z komplexního pohledu. První část je zaměřena na jeden ze základních pilířů vzdělávání – komunikaci mezi pedagogem a žákem. Správná komunikace má vliv nejen na motivaci žáků, jejich školní úspěšnost či přístup k učení/škole, ale také na jejich chování, vztahy a celkové klima třídy. Druhá část je zaměřena na komunikaci ve škole – s dospělými. Jak na úrovni rovnocenné (s kolegy), tak i oblast jednání s nadřízenými či podřízenými. Účastníci se mimo jiné dozví, jak odmítnout nereálný požadavek kolegy, jak své kolegy motivovat ke spolupráci, jak v komunikaci dosahovat svých cílů. A protože je pedagog nucen jednat i s dalšími osobami, kteří se na výchově a vzdělávání žáků podílejí, prostor bude věnován i efektivní komunikaci s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden, sociálně pedagogických center, středisek výchovné péče, OSPOD anebo s dětskými lékaři. Třetí osmihodinový blok je cílen na komunikaci s rodiči a zákonnými zástupci, která je pro úspěšnou spolupráci ve výchovně vzdělávacím procesu klíčová. Při komunikaci s rodiči nezřídka dochází k neshodám či konfliktním situacím. Na vině je často nedorozumění, zkreslené informace, jednání ve stresu a emocích anebo nesoulad mezi verbální a neverbální komunikací. Tím je značně ovlivněna další komunikace, což může mít za následek vytvoření bariér mezi školou a rodinou a komplikaci úspěšného ovlivňování chování i učení dítěte. Pokud chceme žákům (i sobě) vytvořit co nejpříznivější podmínky (nejen) k učení, je důležité analyzovat svůj způsob komunikace a naučit se plně a vědomě využívat všech možností a výhod, které efektivní komunikace nabízí. Součástí semináře jsou kazuistiky, rozbor a přehrávání konkrétních situací, které se mohou při jednání se žáky, kolegy, rodiči či dalšími osobami, odehrát
EFEKTIVNÍ ŘEŠENÍ NÁROČNÝCH SITUACÍ VE ŠKOLE
Pedagog musí ve své praxi zvládat mnoho náročných situací – ať už se týkají výuky, výchovného působení, komunikace se žáky, jejich rodiči či kolegy, ale také zvládání nároků profese, zodpovědnosti, tlaku společnosti apod. Seminář má za cíl naučit pedagogy aktivně přistupovat k náročným situacím – aby je dokázali předvídat, zmírnit jejich negativní dopady, popř. je úplně eliminovat. Osou semináře je analýza vlastních náročných situací a jejich následné kategorizování, protože bez těchto kroků by byla jakákoliv intervence neúčinná. Hlubší porozumění spouštěčům jednotlivých náročných situací znásobuje šanci na úspěšné řešení. Nedílnou součástí zvládání náročných situací je práce s vlastními emocemi, které jsou nezbytným preventivním prvkem, protože zvládání náročných situací a jejich úspěšné řešení velmi výrazně souvisí i s rovnováhou a odolností vůči stresu
JAK ÚSPĚŠNĚ ZVLÁDAT NÁROČNÉ SITUACE VE ŠKOLE A ELIMINOVAT RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ ŽÁKŮ (16 hodin)
Pedagog musí ve své praxi zvládat mnoho náročných situací – ať už se týkají výuky, výchovného působení, komunikace se žáky, jejich rodiči či kolegy, ale také unést nároky profese, zodpovědnost, tlak společnosti apod. Seminář má za cíl naučit pedagogy aktivně přistupovat k náročným a rizikovým situacím – aby je dokázali předvídat, zmírnit jejich negativní dopady, popř. je úplně eliminovat. Osou semináře je analýza náročných situací a rizikového chování žáků (tak, jak je vnímají jednotliví pedagogové) a jejich následná kategorizace. Bez těchto kroků by byla jakákoliv intervence neúčinná. Navíc hlubší porozumění spouštěčům jednotlivých situací a dovednost pracovat s vlastními emocemi významně znásobuje šanci na úspěšné řešení.
POSILOVÁNÍ PSYCHICKÉ ODOLNOSTI V SOUVISLOSTI SE VZRŮSTAJÍCÍMI NÁROKY PEDAGOGICKÉ PROFESE
V dnešní společnosti rostou nároky na psychickou odolnost pedagogů – narůstá počet situací, které musí pedagog zvládnout, se kterými si musí co nejrychleji poradit. Odolnost člověka je velmi důležitá, protože psychicky odolný člověk lépe překonává problémy, odolává zátěži, ale má i větší toleranci ke stresu (jako zátěž vnímá až složitější nebo náročnější situace než člověk psychicky méně odolný). Velmi úzce také souvisí s odolností fyzickou – tedy mírou náchylnosti k nemocem, schopností zvládat bolest či fyzickou zátěž. Cílem semináře je zdůraznit fakt, že není-li člověk odolný jako jedinec, nemůže být odolný jako pedagog. V duchu této myšlenky vede účastníky k zamyšlení nad svými rezervami a limity tak, aby pedagogickou práci zvládali se zájmem, dostatkem energie, bez negativních důsledků a hlavně – dokázali být pro své žáky vzorem. Protože pouze psychicky odolný pedagog může pozitivně ovlivňovat psychickou odolnost svých žáků.
EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE ANEB JAK SE SPRÁVNĚ PTÁT
Položit otázku umí každý, ale zeptat se tak, abychom se dozvěděli přesně to, co chceme vědět a cítili se u toho dobře nejen my, ale i dotazovaný? To už může být těžší… Umění správně pokládat otázky by mělo být jednou z klíčových dovedností každého pedagoga. Důležité je si uvědomit, že otázky neslouží pouze k získávání informací a ověřování znalostí (jak se ve škole nabízí), nýbrž že správně položená otázka je základním kamenem pozitivní motivace a naopak – jak mohou nesprávně kladené otázky vést k demotivaci, ztrátě důvěry či nechuti spolupracovat. Cílem semináře je upozornit pedagogy na úzké propojení otázek a odpovědí a jejich významný vliv na motivaci i ochotu spolupracovat. Účastníci se dozvědí, na co se při sestavování otázek zaměřit, proč je důležité dobře promyslet cíl otázky a jakou roli hraje situační kontext či osobnost zúčastněných. Díky mnoha uvedeným příkladům si také pedagogové budou moci uvědomit, jak lze otázkami podporovat kreativitu dítěte, rozvoj slovní zásoby či zájem o vzdělávání.
MOTIVUJÍCÍ KOMUNIKACE - (NE)BEZPEČNÁ SLOVA VE VÝUCE
Existuje mnoho podnětů, které ovlivňují naše chování, ale tím hlavním nástrojem pedagoga je slovo. Proto by měl verbální komunikaci dobře ovládat, mít svá slova pod vědomou kontrolou a naučit se je cíleně používat. Ačkoliv jsou slova žádoucí i nežádoucí, v pedagogické praxi jsou vždy základním motivačním prvkem. Mají obrovský potenciál – umí pohladit, podpořit, aktivizovat či podněcovat, ale též „bodnout“, ničit a vzít chuť pokračovat. Ačkoliv verbální složka je v naší interakci procentuálně menší složkou než ta neverbální, je důležité klíčový význam řeči těla nepodceňovat. Proto je část semináře věnována i této oblastiCílem semináře je poukázat na sílu slov a jejich motivační význam při práci se žáky. Použitím správných slov při komunikaci můžeme druhé motivovat a stimulovat k větší aktivitě anebo také demotivovat a jejich chuť spolupracovat zabrzdit. Proto je hlavním cílem semináře naučit účastníky se slovy co nejefektivněji zacházet. Pedagogové by si měli uvědomit, že nelze vystačit s obecnými „pravidly“ – existují slova, kterým bychom se určitě měli vyhnout a naopak slova, které mají velký motivační potenciál. Proto je důležité uplatňovat individuální přístup. Co koho motivuje? Stejné slovo může jednoho žáka povzbudit, probudit z apatie, podpořit zájem i touhu se dozvědět víc anebo vyvolat pravý opak toho, co jsme zamýšleli. Slovem můžeme zranit, slovo nejde vzít zpátky, tím se také žáci zároveň učí, převzít za vyřčená slova zodpovědnost… Pedagogové se dále dozvědí, proč je nutné nepodceňovat i ostatní faktory (situační kontext, věk, osobnost, emoce či neverbální komunikaci) a jak snadné je sebelepší výběr slov „shodit“ špatným načasováním. A v neposlední řadě je cílem semináře vést pedagogy k uvědomění, že (de)motivovaní žáci mají velký vliv na to, jak motivovaná bude celá třída a osvětlit jim, jak lze prostřednictvím aktivní práce s motivací jednotlivců ovlivňovat i klima celé třídy.
INKLUZE VE ŠKOLE A JEJÍ VYUŽITÍ VE PROSPĚCH VŠECH ÚČASTNÍKŮ VZDĚLÁVÁNÍ
Inkluzívní žák je dnes běžnou součástí každého třídního kolektivu. Ačkoliv každý pedagog již různá školení na téma inkluze absolvoval, vzhledem k náročnosti zvládání heterogenního kolektivu je třeba se neustále vzdělávat – mít dostatek nových informací, rozumět nejen konkrétní poruše, ale především žákovi samotnému (jeho myšlení, vnímání, možnostem a limitům), chápat strukturu i dynamiku každé skupiny a také – naučit sebe i žáky pracovat s odlišností. Vzhledem k tomu, že cílem inkluze je co největší přizpůsobení edukačního prostředí žákům a poskytnutí takových podmínek, ve kterých najdou optimální podněty pro svůj rozvoj, je nutné neopomíjet ani prostředí sociální – tedy klima ve třídě a vztahy mezi žáky. Každý žák se potřebuje ve škole cítit dobře. Proto by měl pedagog rozumět nejen specifice jednotlivých problémů dětí, ale též vědět, jak žákovi pomoci zvládat problémy a překážky, které mu jeho porucha způsobuje. A protože má inkluzívní žák díky své odlišnosti v běžném třídním kolektivu jinou „startovací“ pozici, je jedním z cílů semináře ukázat, proč je důležité znát své žáky, průběžně sledovat klima třídy či pracovat s celým třídním kolektivem. Potřeby děti jsou různé, ale např. i mentálně či tělesně postižený žák může být velmi spokojený, pokud bude správně začleněn do třídního kolektivu a ve třídě bude panovat optimální klima založené na vzájemné toleranci a respektu. Proto je hlavním cílem semináře pedagogům ukázat, jak žáka do kolektivu integrovat, jak pracovat s „jinakostí“ a v neposlední řadě – jak rozvíjet toleranci k odlišnostem, respekt a vzájemnou úctu. Účastníci se také dozvědí, proč mají pozitivní vzory a motivace vlastním příkladem klíčový význam.
PROBLÉMOVÝ ŽÁK NEBO PROBLÉMOVÉ CHOVÁNÍ? MOŽNOSTI PEDAGOGA A CESTY K ŘEŠENÍ
První část semináře objasňuje jednotlivé pojmy a analyzuje zdroje problémové chování. Další část se věnuje možnostem řešení – strategiím, které jsou funkční a také těm, kterých je třeba se vyvarovat. Opomenuta není ani oblast prevence, tedy jak problémovému chování předcházet, jak ho předvídat, redukovat či eliminovat. A v neposlední řadě je součástí semináře práce s vlastními emocemi, jejichž zvládnutí se na úspěšnosti řešení problémů významně podílí. Cílem semináře je osvětlit pojmy problémový žák a problémové chování. Účastníci se dozvědí, jaký je mezi nimi rozdíl, proč je od sebe odlišovat a jaká rizika v sobě tato pojmenování skrývají. Zásadní je si uvědomit, že problémový žák neexistuje. Nejen, že je toto označení nesprávné, ale zároveň hrozí, že tato nálepka zavede pedagoga úplně jiným jiným směrem. Velmi často způsobí, že pedagog zaujme k žákovi negativní postoj a nedá mu šanci na změnu – zaškatulkuje si ho v kategorii „nic s ním nejde“ (je natolik problémový, že s ním stejně nemůžeme nic dělat), tím pádem ani sám pedagog nebude motivovaný hledat příčinu žákova chování. I proto je jedním z hlavních cílů semináře vést pedagogy k uvědomění, že nalezení pravé příčiny problémového chování je naprosto nezbytné. Podrobně se seznámí se zdroji a spouštěči problémového chování, protože bez hlubšího porozumění příčinám je šance na ovlivnění chování (pozitivním směrem) velmi malá. Navíc je vysoce pravděpodobné, že se nežádoucí chování může (a pravděpodobně bude) opakovat. Účastníci se zároveň seznámí s možnostmi a limity řešení problémového chování a naučí se odlišovat, kdy je řešení ještě v rukách pedagoga a kdy by již měl problém předat dále. V neposlední řadě se pedagogové dozvědí, proč je třeba věnovat pozornost práci s vlastními emocemi a jak konkrétně s nimi pracovat, protože pedagog, který nemá pod kontrolou vlastní problémy, bere situace ve škole osobně či nemá nadhled, pak logicky řeší vše pod vlivem velkých emocí. Z čehož vyplývá, že logicky nebude v řešení úspěšný, ale zároveň může být i sám spouštěčem ještě mnohem problémovějších situací.
AUTORITA PEDAGOGA A JEJÍ KLÍČOVÝ VLIV NA MOTIVACI ŽÁKŮ
Autorita učitele je často diskutovaným pojmem. Co vše se pod tímto slovem skrývá a s čím bývá naopak zaměňována? Je autorita ve škole nutná – je pro učitele nezbytným předpokladem jeho práce? Cílem semináře je co nejvíce rozkrýt problematiku autority, protože má úzkou vazbu na motivaci žáků. Ovlivňuje nejen jejich zájem o konkrétní předmět, o docházku do školy, ale i o vzdělání jako takové. Pedagog, který autoritu u žáků nemá, nebude mít respekt, nebude žákům pozitivním vzorem, nebudou ho chtít následovat – ani v rovině vzdělávací, ani v rovině výchovné. A to se týká i jejich rodičů. Pokud nebude ani dospělý vnímat pedagoga jako autoritu, bude to (vědomě či nevědomě) přenášet na své dítě. Díky několika sebezkušenostním technikám by si měli pedagogové uvědomit, co konkrétně je jejich cílem, jak by měla jejich autorita vypadat, aby si sami dokázali najít cestu, kterou jim pomůže jejich cíle naplnit. Proto je jedním z cílů semináře upozornit pedagogy na fakt, že autorita není neměnná. Rozhodně neplatí, že pokud jí jednou mám, nemohu o ní přijít. Což bude prostřednictvím několika konkrétních příkladů názorně ilustrováno. Pedagog by tedy měl na základě informací na semináři pochopit, že o svou autoritu musí „pečovat“, vzdělávat se, orientovat se v tom, co žáky zajímá, aby byl tzv. stále „in“. I to je v dnešní době velmi důležité.
JAK EFEKTIVNĚ KOMUNIKOVAT S RODIČI A MOTIVOVAT JE KE SPOLUPRÁCI SE ŠKOLOU
Při komunikaci s rodiči může docházet ke konfliktním situacím či neshodám. Na vině je často nedorozumění, zkreslené informace, jednání ve stresu a emocích anebo nesoulad mezi verbální a neverbální komunikací. Tím je ovlivněna další komunikace a může docházet k nárůstu bariér mezi školou a rodinou a tím i ke komplikaci při řešení vzdělávacích či výchovných potíží. Účastníci se např. dozvědí, jak sdělovat citlivé a nepříjemné informace rodičům tak, aby je přijali a měli zájem podílet se na řešení či nápravě situace. Zároveň získají návod, jak schopnost správně interpretovat neverbální projevy a zdokonalit své vlastní komunikační dovednosti. Součástí semináře jsou kazuistiky, rozbor a přehrávání konkrétních situací, které se mohou při jednání s rodiči odehrát. Účastníci se dozvědí, jak v každodenním kontaktu mezi rodiči a pedagogy nastavit takovou komunikaci, která bude respektovat obě strany jako partnery ve vzdělávání a povede k efektivní spolupráci. Cílem je ukázat pedagogům, jak vytvořit pozitivní atmosféru mezi rodinou a školou, která bude založena na vzájemné důvěře a povede k větší motivaci při ovlivňování výchovných problémů dítěte. A zároveň upozornit na fakt, jaké dopady na spolupráci škola – rodina má negativní komunikace. Účastníci se dozvědí, na co konkrétně si dát v komunikaci pozor, co to jsou komunikační bariéry, co jednání zablokuje – ať už z mé strany (učitele) anebo ze strany rodiče. Těmto situacím bude věnován velký prostor – hlavně prostřednictvím konkrétních modelových příkladů. Účastníci se dále naučí, jak sdělovat citlivé a nepříjemné informace rodičům tak, aby je přijali a měli zájem podílet se na řešení či nápravě situace. Získají též návod, jak správně interpretovat neverbální projevy a zdokonalit své vlastní komunikační dovednosti, protože sebelepší slova nemusejí stačit. Jakkoliv dokonalý verbální projev si můžeme „shodit“ špatným gestem, výrazem tváře, pohledem, postojem či tónem řeči – proto je velmi významnou složkou komunikace řeč těla a práci s ní, což bude opět ilustrováno mnoha praktickými příklady. Za zcela zásadní považuji empatii – vcítění se do motivace rodičů, co prožívají, když je jejich dítě neúspěšné, proč se školou odmítají spolupracovat anebo na školu naopak vyvíjejí velký nátlak. I zde si to osvětlíme pomocí několika modelových situací.
JAK KLIMA TŘÍDY OVLIVŇUJE CHOVÁNÍ ŽÁKŮ.
V prostředí školy tráví děti velkou část dne, proto je velmi důležité, aby se dokázaly vyrovnávat se zátěží, kterou školní povinnosti přinášejí a naučili se vycházet se svými spolužáky. Při práci s třídním kolektivem je třeba pomáhat žákům s překonáváním školní neúspěšnosti, s adaptačními problémy, s poruchami učení a chování, s osobními potížemi, ve vztazích, provádět krizovou intervenci. Třídní učitelé často vnímají negativní klima ve třídě, ale ne každý může využít služeb psychologa, aby realizoval diagnostiku třídy. Existují ale i pedagogické metody, jak zjišťovat klima a vztahy mezi spolužáky. Kromě těchto metod seminář seznámí s výhodami a úskalími „diagnostiky“ a nabídne možnosti a ukázky práce s třídním kolektivem. Seminář je zaměřený jak na řešení již vzniklého problémového chování, tak na nastavení funkčních preventivních opatření. Cílem je seznámit účastníky i s pedagogickými diagnostickými a intervenčními technikami, které rozkryjí klima třídy a pomohou učiteli zjistit a následně ovlivňovat vztahy mezi spolužáky.
SEBEPOŠKOZOVÁNÍ A JINÉ RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE, PROČ SE DĚTI SEBEPOŠKOZUJÍ A JAK JIM POMOCI
Vzhledem k tomu, že sebepoškozování je závažný fenomén, měla by mu být věnována větší pozornost. Za zdánlivě nevinnou činností se totiž často skrývají vážné problémy dětí, jejichž neřešení může sebepoškozující chování ještě zesílit. Sebepoškozování může být projevem bezradnosti při hledání východiska z tíživé situace či voláním o pomoc. Seminář objasní, co vše se pod pojmem sebepoškozování skrývá, jaké jsou jeho formy a proč se k sebepoškozujícímu chování děti a dospívající uchylují. Součástí semináře jsou příklady a kazuistiky, což účastníkům umožní nezbytné propojení teoretických poznatků s praxí.
ZÁŠKOLÁCTVÍ NEJSOU JEN NEOMLUVENÉ HODINY - CESTA K ŘEŠENÍ SKRYTÉ ABSENCE
Záškoláctví je podceňovaný a společensky tolerovaný problém. I když se jeho důsledky nemusejí zdát tak hrozivé, je mylné se domnívat, že jejich dopad závažný není. Možná je to tím, že záškoláctví bývá převážně definováno jako neomluvená absence. Ale záškolákem je i žák, který má svůj pobyt mimo školu omluven. Nezřídka se tak totiž děje s vědomím rodičů, někdy i dokonce s jejich přímou podporou. Dlouhodobé, popř. krátkodobé, ale opakované absence, mají za následek nejen ztrátu posloupnosti a kontaktu s učivem, ale promítají se také do oblasti sociální a mají významný vliv na osobnost dítěte. Neřešení záškoláctví vede k podpoře nežádoucího jednání a k rozvoji patologických vzorců chování.
ÚSKALÍ ZAČÍNAJÍCÍHO UČITELE.
Realita je často odlišná, než při svém vstupu do školy učitel očekává. Na některé situace není připraven. Seminář odpovídá na mnohé otázky, které s přechodem do praxe souvisejí. Např. jak se vyrovnat s náročností povolání učitele? Co všechno na začínajícího učitele „číhá“? Jak se ve škole co nejrychleji zorientovat? Kdy a kolik informací (učiva) žákům sdělit? Jak navázat kontakt se žáky, kolegy, rodiči? Proč žáci zlobí a jak udržet kázeň? Je hodnocení jenom o známkování? Jak dělat přípravy na hodinu? Co vše obnáší práce třídního učitele? Atd. Součástí semináře jsou příklady a kazuistiky, což účastníkům umožní nezbytné propojení teoretických poznatků s praxí.
Účastníci se seznámí s možnými úskalími, které na ně ve škole a v roli učitele čekají. Cílem semináře je zjednodušit (nejen) začínajícím učitelům přechod z teorie do praxe a pomoci jim co nejsnáze se adaptovat na situace, do kterých se ve vyučovacím procesu dostanou.
NÁPADY A TIPY PRO PRÁCI PEDAGOGA SE TŘÍDOU (METODY A FORMY PRÁCE S OHLEDEM NA INKLUZI
Seminář sleduje dva cíle. Prvním je komplexní pohled na problematiku práce pedagoga se třídou – klima a atmosféra ve třídě, vztahy mezi žáky, vztah učitel–žák, optimální podmínky pro výuku, apod. (např. jak vést hodinu, jak řešit konflikty, jak žáky motivovat, jak s nimi komunikovat). Účastníci se také dozvědí, proč by pedagog měl mít přehled o své třídě, pozicích jednotlivých žáků v ní a zákonitostech fungování skupiny. Druhým cílem je zprostředkování konkrétních tipů a nápadů (nejen) pro třídnické hodiny – např. jak začlenit nového žáka, jak vybudovat kolektiv, jak motivovat žáky ke spolupráci, apod. Seminář také nabízí náhled na diagnostické a intervenční metody, nicméně věnuje se pouze technikám, které může pedagog využít sám, bez přítomnosti specialisty či nutnosti hlubšího vzdělání.
