Psychologie na talíři. R.Frajt, Š.Kubcová, D.Kramulová
Ve vzteku a radosti jíme mnohem více než při strachu a smutku. Při hněvu jíme rychle a bezmyšlenkovitě, zatímco při pozitivních emocích si vybíráme spíše potravu, jež potěší naše smysly. Množství snědeného jídla mimoděk „slaďujeme“ s ostatními stolovníky a leccos o nás napoví i naše jídelní rituály.
Bezinky na povzbuzení, čekanka a hlávkový salát jako sedativa, jablka, hovězí a vejce coby erotické stimulanty. To je jen pár příkladů ze středověkých kuchařek dokládajících, že působení jídla na náladu bylo blízké už našim předkům. Ostatně dodnes se vracíme k výroku Hippokrata (460–377 př. n. l.), otce moderní medicíny: „Nechť je tvé jídlo tvým lékem a tvůj lék nechť je tvým jídlem“. V posledních desetiletích se objevují stovky studií na zvířatech i lidech potvrzující schopnost jídla měnit struktury našich mozků, a tedy i naši psychiku. Závěry studií doporučují pravidelnou konzumaci potravin vyživujících mozkové neurotransmitery, a tak si, minimálně dočasně, zlepšit náladu i výkon.
Tak například pro „ranní ptáčata“, pro ty, kteří se cítí nejproduktivnější během dopoledne, je velice důležitý výběr odpoledního a večerního jídla, zatímco „noční sovy“ by měly dávat větší důraz na snídani, aby tak zvýšily množství energie v první půlce dne. Jestliže jste tedy spíše večerní typ a vynecháte snídani, váš výkon bude ve dne spíše nižší, naproti tomu pokud si dáte velkou snídani bohatou na bílkoviny, můžete navýšit vitalitu, ale i trochu zhoršit pozornost.
Serotoninová teorie
Serotonin je důležitý neurotransmiter, látka přenášející vzruchy v mozku, který mozek produkuje z tryptofanu. (Ten je obsažen například ve švestkách, banánech, ananasech, špenátu a vejcích.) Serotonin ovlivňuje regulaci spánku, apetit a sebeovládání a jeho zvýšené množství způsobuje zlepšení nálady. Neurovědec Richard Wurtman, působící na Massachusetts Institute of Technology (MIT), a mikrobioložka Judith Wurtmanová, která pracovala jako výzkumnice při klinickém výzkumném centru MIT, v roce 1980 vytvořili teorii, podle níž strava bohatá na sacharidy dokáže zmírnit depresi, zlepšit náladu a zároveň léčit obezitu nebo premenstruální syndrom. Zvýšením množství sacharidů ve stravě se zvýší hladina serotoninu, a naopak konzumací bílkovin se spíše snižuje.
Nejlepším zdrojem sacharidů je rýže, která jich obsahuje okolo 80–88 gramů na 100 gramů. Výborným zdrojem jsou také ovesné vločky a celozrnné obiloviny obecně, v ovoci se zase objevují ve formě glukózy.
V množství studií snadno najdeme ty, jejichž výsledky korigují závěry jiných nebo jsou s nimi v určitém ohledu v rozporu. V jedné studii zveřejněné v New Scientist byly 184 účastníkům podávány potraviny bohaté buď na sacharidy, nebo na bílkoviny a po třech hodinách se začala měřit nálada a výkon probandů, a to se zajímavými výsledky: ženy konzumující sacharidová jídla se (poněkud v rozporu se serotoninovou teorií) cítily unavenější, zatímco muži se po nich cítili klidnější.
Celý článek naleznete v časopise PSYCHOLOGIE DNES č. 7-8/2014.
